Předpřítomný čas v angličtině

Jeden z nejvíce používaných gramatických časů v angličtině je předpřítomný čas, anglicky present perfect tense. Pojďme se tedy podívat, jak se předpřítomný čas tvoří v pozitivu, negativu, jak vytvořit otázky a odpovědi a především na to, kdy se tento gramatický čas používá. K dispozici je mnoho praktických příkladů, které pomůžou problematice present perfect lépe porozumět. Předpřítomný čas je určitě důležité dobře ovládat, abyste se s vaší angličtinou neztráceli, když se někde tento gramatický čas objeví, třeba u rodilého mluvčího, nebo v seriálu. A vy jej samozřejmě také správně používejte.

Použití předpřítomného času prostého v angličtině

Předpřítomný čas je pro nás jako Čechy poměrně náročný gramatický čas na pochopení z hlediska svého používání, protože takový čas v jazyce českém neexistuje. Je třeba tedy pochopit určité situace a vztahy, kdy se předpřítomný čas v angličtině používá.

Lze použít následující poučky:

• Jednoduše by se dalo říci, že pokud jsme nějakou činnost v minulosti začali, a tato činnost stále trvá, použije se předpřítomný čas.
• Také by se dalo říci, že pokud jsme v minulosti nějakou činnost započali, a tato činnost má vliv na přítomnost, užije se předpřítomný čas.
• K tomu nehraje žádnou roli to, kdy jsme tuto činnost v minulosti započali.
• Dá se rovněž říci, že pokud jsme v minulosti něco udělali, či zažili, a máme z toho nějaké zkušenosti, zážitky, které ovlivňují naši přítomnost, použije se předpřítomný čas.

Podívejte se na několik příkladů.

Kdybychom chtěli říci, kdy se tato činnost v minulosti odehrála, museli bychom použít minulý čas prostý, nikoliv předpřítomný čas.

Příklad pro srovnání předpřítomného času a minulého času prostého:

• I have finished it. (Dokončil jsem to.) – použije se předpřítomný čas
• I finished it yesterday. (Dokončil jsem to včera.) – použije se minulý čas prostý

ČTĚTE TAKÉ: Přítomný čas prostý v angličtině

Forma předpřítomného času prostého v angličtině

Předpřítomný čas vytvoříme spojením pomocného slovesa have, po kterém následuje příčestí minulé. U třetí osoby jednotného čísla má pomocné sloveso tvar has. Příčestí minulá mají tvar na základě toho, zda se jedná o pravidelná slovesa, či nepravidelná slovesa.

Příklad předpřítomného času s pravidelným slovesem “finish”

U pravidelných sloves se příčestí minulé vytvoří přidáním koncovky -ed nebo -d k infinitivu slovesa, s čímž souvisí ještě další pravopisná pravidla pro přidávání koncovek.

Příklad předpřítomného času s nepravidelným slovesem “buy”

Nepravidelné slovesa mají svá unikátní minulá příčestí, například sloveso buy má tvar bought. Tvary minulých příčestí naleznete v tabulce nepravidelných sloves ve “třetím sloupci”.

1. Pozitivní tvrzení v předpřítomném čase (positive statement)

Pozitivní tvrzení se v předpřítomném čase vytvoří tak, že za podmět vložíte pomocné sloveso have a za něj přidáte příčestí minulé daného slovesa.

U třetích osob jednotného čísla má pomocné sloveso tvar has.

Příklad pozitivního tvrzení v předpřítomném čase se slovesem write. Tvar minulého příčestí je written, jedná se o nepravidelné sloveso.

Příklady častých chyb:

• She have written the letter. (špatný tvar pomocného slovesa u třetí osoby jednotného čísla, má být tvar “has”)
• I have written the letter last month. (uvádíme, kdy se akce stala – minulý měsíc – musíme použít minulý čas, nikoliv čas předpřítomný)
• I have wrote the letter. (špatný tvar plnovýznamového slovesa, potřebujeme použít minulé příčestí “written”, nikoliv tvar pro minulý čas)
• They have write the letter. (špatný tvar plnovýznamového slovesa, potřebujeme použít minulé příčestí “written”, nikoliv infinitiv slovesa.

ČTĚTE TAKÉ: Přítomný čas průběhový v angličtině

2. Negativní tvrzení v předpřítomném čase (negative statement)

Negativní tvrzení vytvoříte tak, že za podmět vložíte pomocné sloveso have, za něj záporku not, kterou následuje příčestí minulé daného slovesa. U třetích osob jednotného čísla má pomocné sloveso tvar has, záporka a příčestí minulé zůstávají stejné.

Pomocné sloveso have a záporku not lze stáhnout do tvaru haven’t, u třetích osob se pomocné sloveso has a záporka not dá stáhnout do tvaru hasn’t.

Příklady negativního tvrzení v předpřítomném čase prostém se slovesem write:

3. Otázka v předpřítomném čase (question)

Otázku v předpřítomném čase vytvoříte tak, že za sebe poskládáte nejprve pomocné sloves have, následuje podmět a za ním příčestí minulé daného slovesa. U třetích osob jednotného čísla má pomocné sloveso tvar has.

Příklady otázek v předpřítomném čase se slovesem write

Ukázka otázky s tázacími zájmeny

Chceme-li vytvořit otázku s tázacím zájmeny, vložíme dané tázací zájmeno (nebo jejich spojení) před pomocné sloveso have / has:

• How long have you lived there?

Zajímavostí u otázek s tázacími zájmeny v předpřítomném čase je to, že v podstatě lze použít pouze spojení “how long“. Chceme-li se ptát tázacími zájmeny when, where, how, who atd., chceme-li tedy položit konkrétní otázky, použijeme v tomto případě zpravidla minulý čas prostý:

• When did you write the letter? (Kdy jsi napsal ten dopis?)
• Where did you write the letter? (Kde jsi napsal ten dopis?)
• How did you write the letter? (Jak jsi napsal ten dopis?)

U těchto příkladů otevřených otázek je použit minulý čas prostý.

ČTĚTE TAKÉ: Řadové číslovky v angličtině

4. Krátké odpovědi v předpřítomném čase (short answers)

Krátké odpovědi se užijí při odpovídání na otázky typu ano/ne.

Prohlédněte si několik příkladů otázek a krátkých odpovědí v předpřítomném čase.

• Have you written the letter? Yes, I have. (Napsal jsi ten dopis? Ano.)
• Have you finished your work? No, I haven’t. (Dokončil jsi svou práci? Ne.)
• Has he been to Prague? Yes, he has. (Byl v Praze? Ano.)
• Has she driven a car? No, she hasn’t. (Řídila auto? Ne.)

Co nám ještě může pomoci pro správné použití předpřítomného času v angličtině?

S každým gramatickým časem v angličtině se zpravidla pojí specifická slova či fráze, která nám pomáhají určit, kdy daný gramatický čas použít.

U předpřítomného času tomu není jinak. Jsou to například tato:

• yet (už / ještě)
• already (už)
• just (právě)
• ever (někdy)
• never (nikdy)
• how long (jak dlouho)
• since (od)
• for (po)

Pojďme se podívat na některé příklady použití.

• I haven’t finished it yet. (Ještě jsem to nedokončil.)
• Have you done it yet? (Už jsi to udělal?)
• I have already finished it. (Už jsem do dokončil.)
• I have just finished it. (Právě jsem to dokončil.)
• Have you ever driven a car? (Už jsi někdy řídil/a auto?)
• I have never driven a car. (Nikdy jsem neřídil/a auto.)
• How long have you lived in Prague? (Jak dlouho žiješ v Praze?)
• I have lived in Prague since 2017. (Žiji v Praze od roku 2017.)
• I have lived in London for ten years. (Žiji v Londýně po deset let.)

Umíte to s předpřítomným časem v angličtině?

• Umím vyjádřit, že jsem někde byl a mám z toho nějaké zážitky, zkušenosti. Nezáleží, kdy jsem kde byl.
• Umím vyjádřit, že jsem něco udělal, a mám z toho nějaké zážitky, zkušenosti. Nezáleží na tom, kdy.
• Umím vyjádřit, že jsem někam odjel (a stále tam jsem).
• Umím vyjádřit, že mám/nemám něco uděláno.
• Umím vyjádřit, že jsem něco už udělal nebo ještě neudělal.
• Umím vyjádřit, že jsem něco právě dokončil, dodělal.
• Umím se zeptat, zda někdo něco udělal či například zažil, zda někdo někde už byl.
• Umím se zeptat, jak dlouho už někdo něco dělá.
• Umím vyjádřit, po jakou dobu něco dělám.
• Umím vyjádřit, od jaké doby něco dělám.
• Všechny zmíněné body umím vyjádřit i o jiných lidech nebo skupinách lidí.